....ano! A já jsem ráda, že už sedím v klidu u sebe v pokoji, kde mě nemůže nic ohrozit..i když v mém případě se nikdy neví....ale ani moje samotná existence neohrožuje nikoho jiného :D

Dneska se mi toho navzdory všem předpokladům podařilo opravdu dost!

Zničit si vlastní krví koberec

Pěšky obejít celé město, což nebyl záměr, ale musela jsem dneska být na poněkud více místech a zařídit mnoho věcí...ta chůze byl mimochodem trest za to, jak jsem v poslední době propadla rozkoším z přejídání se :D

Naštvala jsem půlku přítomných na poště. Vytočila jsem jak zaměstnance, tak ostatní lidi...ale to nebylo schválně!! :D

Chvíli na to jsem byla naštvaná já, když jsem zjistila, kolik si pošta účtuje za odeslání takové malé prkotiny! :D

A protože nám tedy nezbylo zrovna moc peněz, nekonalo se žádné sezení v kavárně, mohli jsme jít s kámoškou domu a dát si vodu :D a po zbytek odpoledne očumovat v krámě věci, na které nemáme :D

Kámoška mě ale opustila a já šla čekat na bus, během cesty se mi ale udělalo nehorázně zle...tedy..už od rána jsem se necítila zrovna nejlíp...

A protože bus měl jet až za 20 minut, šla jsem ještě na ostrov omrknout nějaké obchody a omylem jsem vlezla do kina, hlava se mi točila tak, že jsem už nevěděla kde jsem a kam jdu :D

Celou cestu domu jsem se přemáhala, abych zůstala vzhůru...

Doma jsem utěšovala naštvanou rodinu a plačící sourozence...ano ano i já na konci školy občas plakala, když jsem rodině přiznávala, co bude na výzo :D

Pak jsem si konečně zalezla pod deku a děkovala za klid, načež mi máti oznámila, že se bude kácet strom před naším barákem....proč..to nemůžou udělat..celý život na něj koukám a neumím si představit, že bude pryč..každé jaro se koukám jak roste, vždyť je to živá paměť a oni jsou radostí bez sebe, že ho můžou pokácet?? to nemohlo skončit jinak, než hádkou, brekem a trucováním..

..ale to nebyly moje poslední slzy pro dnešek, potom mi máti pouštěla příběhy týraných zvířat, čímž mě odrovnala docela

tak...a dnes už nechci nic slyšet!!!! :D nikdo mě nebude rozčilovat, ani dohánět k slzám..stačilo..a já se jdu těšit na zítřek, konečně odpočinkovej den :3